Sad

V hruškovém sadu seděla pani Esmeralda a dusila se hruškama. Bylo krásné sobotní dopoledne, akorát tak stvořené na hruškové dušení. “Hruška to je malvice!” říkal jí pan Šlechta a usmíval se samolibě. “Malvice” zašeptal si pro sebe “Chytré!” pokračoval “To musím zase někdy použít!” dokončil myšlenku a vydal se do jablečného sadu, kde by se snad také mohl někdo dusit. Udělat dojem je dneska vcelku jednoduché.